čtvrtek 5. září 2013

Slaměný vdovec- den čtvrtý

Ráno se budím za zvuku budíku, který ovšem není můj. Adresát tohoto velice nepříjemného zvuku si v klidu chrní. Až po hodné chvíli slyším: Božeee!!! A útěk k budíku. Takže se hodinu převaluji, ale myšlenkama jsem stejně v práci. Odjíždím do práce opět nestartujícím autem. V deset mi volá učitelka, že zbojníkovi je zase špatně. Po domluvě ho v tom necháme s učitelkou vymáchat a světe div se, zabírá to. Ale o tom až jindy. V práci frmol, spolubojovnice měla dovolenou, takže zajímavé to bylo. Nestartujícím autem jsem už neodjel, neb na blízku nebylo člověka, který by mě roztlačil. Vzal jsem nabitou baterii do druhého auta a jel na nákup. V Albertu byli asi dnes všichni důchodci z jižní moravy. Ještě že neumí s těma samoobslužnejma poladnama. Doma proběhla rychlá kontrola budek. Tři andulky se do týdne ukážou svým bráškům venku. Od jedné jsem byl dnes i klovnut. Doma klasická administrativa, spousta papírů do školy. Taky jsem úspěšně obsloužil pračku. A prádlo vypadá stejně barevně, jako před tím. Bod pro mě. Ještě musím někoho zotročit, aby vyžehlil. Zbojník o škole ani nepípne a já se taky na nic neptám. Dělám, že se nic neděje. Dělá si Anglický rohlík v mikrovlnce. No mohl si vzít ten, co jsem mu koupil. Prý žádný problém a tlačí do sebe oba na střídačku. Princezna si dělá těstoviny. Noooo škoda mluvit. Těstoviny jdou psovi a já se směju tvrzení princezny, že umí vařit. Naposledy se mě ptala, jak pozná vodu ve varu. V doměmí, že se něco přiučím, poslouchám americká rádia a žmourám nad učebnicí angličtiny. Do žákajdy bych si dal tak trojku. Zítra v noci mi přijede moje žena Filoména. Prý bylo v Německu 30 stupňů. No jo v Německu jsou na tom líp. Zřejmě slušnej oddíl.

1 komentář: