středa 19. února 2014
Olympiáda
Tak Letošní Olympijské hry nějak zazdívám. Máme už asi sedm medailí a já ani nevím, kdo je vybojoval. Tedy na půl. No a jak jsem vždycky žral hokej, tak letos to jde úplně mimo mě. Vlasně jde mimo mě spoustu věcí. Ale to k Olympiádě nepatří. Jsem v práci a šéf mi každou chvíli hlásí, kdo vyhrál jaký závod a tak a čeká ode mně snad euforický pokřik jooooo. V Albertu mě zastaví ostraha a ptá se, jak to hrajem. Chvíli mi trvá pochopit, proč se na to ptá zrovna mě. Mám v uchu sluchátko a poslouchám MP3, nebo si povídám s holkama. Ale to už se mi stalo, když jsme hráli MS. No Ostraha mě má asi ráda. No každopádně doufám, že i bez mého zájmu naše výprava vybojuje co nejvíc cenných kovů, neb co jiného dokáže sportovce povzbudit, že?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Já přes den nemůžu, Jenda mě nenechá, ale občas v noci vidím nějaký záznam...holt jsou důležitější věci v životě... Opatruj se.
OdpovědětVymazatJasně, že jsou Amelko
OdpovědětVymazatPo delším čase ahoj!
OdpovědětVymazatOni to ti sportovci opravdu zvládají či nezvládají sami, ať se díváme, fandíme, nebo ne. Taky jsem neviděl všechno.
Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že nejsi na služební cestě v Albertě, ale na v Albertu. Taky ho tu máme, ale nechodím tam, respektive málo kdy.
Hezké svátky přeji.