Tož jak to teď vypadá v našem šópu

Dlužen vám někajé ty písmenka, vzal jsem si můj historický noťas, který drží už jen protože se za to modlím, na terasu a za zpěvu slepic ze dvora vám dnes popíšu, jak to teď vypadá v práci.
   Mým nápadem, že bych si mohl dodělat střední školu s maturitou, byli zprvu všichni trochu zaskočeni. Ale fandili mi. Nejvíce moje spolubojovnice, zasloužilá důchodkyně Maruna. Ta to taky odnesla nejvíc. Jelikož se každé úterý z práce odporoučím o tři hodiny dřív, než bych měl, Maruna musí zůstat místo mě. Tady musim říct, že je Maruna jako dobrosrdečná babina celkem zneužívána. Spolu s ní jsou tam ještě tři chlapi a nechají ji v podstatě dělat samotnou. Ale každá sranda jednou končí páč Maruna řekla, že do žní. Po žních jde k Turkovi. Rozumnějte, že na to už s..e. No dyť. Má na to plné právo a já v jejich letech bych už asi nemohl. No nevim, jak to bude třetí ročník probíhat. Do toho učení ještě zaučovat někoho nového... a asi dva, pář řidič sedlák a prodavač v jedné osobě jde též do důchodu. Takže zbývám já, šéf, který je čím dál hlušší a senilnější, a Honza, který je na to už starý a nestihá. Kdysi dávno, to jsem byl ještě optimista, jsem věřil v nápravu šópu. No dnes už jsem vyléčený. Ale taky unavený. Naše účetní spočítala, že celkový věk zaměstnanců firmy je 564 let. A průměrný věk je tušim 54 let. Když vám řeknu, že je nás tam deset a po mě nejmladší je právě účetní, která letos oslavila padesát, je to hrůza. Tímto nechci jakkoliv očerňovat kohokoliv nad padesát. Chraň bůh. Všechno jsou to svým způsobem aktivní lidé. Ale uznejte. Nejde abych táhl sám takovou firmu. Tady můžu aplikovat látku ze školy a sice to, že pokud je někdo ve své pozici už dlouho, sklouzává k rutinním řešením, je unaven a tak dál. Solidní firma mu nabídne místo dejme tomu poradce. Už není v takovém stresu a pro firmu je stále přínosem. Ale za pultem prostě být nemůže. No náš šéf to s těmi lidmi táhne už dvacet let. Výpověď nikomu nedá. Ale posilu do šopu mi taky nesežene. Já vlastně nevim, proč vám to píšu, proč vás s tím zatěžuji. Takových starostí má určitě každý po hlavu. Mě jen mrzí, že náš šóp jde do kytek. Asi. A všichni brblou, ale nikdo nenabízí řešení. Kromě mě teda hehe. Akorát nemám ty pravomoce no. Ale jinak je taky někdy sranda. Minulý týden mi psala švagrová, že mi do obchodu hodí nějaké hadry pro mladého. Přišla a když viděla, že nejsem na prodejně, nechala si mě zavolat a spustila: Slíbil jsi, že mi ty alimenty budeš posílat pravidelně. Naděláš mi děti, pak se klidně vypaříš, mě už neser. Pochopil jsem a hrál jsem s ní. Na prodejně byli samozřejmě všichni hehehe. Vytáhla mě ven, dala mi hadry a řekla ať pak napíšu, co bylo. No všichni mlčeli, nikdo ani nepípl. Tady je vhodné zmínit, že všichni v šópu znají moji choť. No té jsem to raději řekl. Hehe. Oni jsou to všichni takové drbničky. Tak proč jim nepřiložit? No Jinak je všechno ve starých kolejích. Kdyby nebylo školy, řekl bych, že je čas na změnu. No holt to tam ještě musim vydržet, pokud to teda nepoloží ti ostatní :)