pátek 22. dubna 2011

Jak vznikl Týden pro Česko?

Jsou to asi čtyři roky, co jsme spolu s mojí milovanou švagrovou trávili večer tím, že jsme probírali vešterá sociologickoekologickoekonomickonesmyslná témata u lahvinky vína. Přišla taky řeč na to, jak se máme blbě, že politika je bahno a jak by bylo kdyby... A tak jsme přišli na to, že všechny peníze z našich kapes mizí někde v cizině. Že místo toho, abychom podpořili naše výrobce, či zemědělce, raději zajdem někam do Kauflandu a necháme tam půl výplaty. A půlka z půlky výplaty skončí někde za hranicemi. A když jsme dumali, co s tím, dohodli jsme se na tom, že zkusíme jeden týden nakupovat jen u českých řezníků, pekařů, zelinářů. Jednak jsme se cítili, jako patrioti a jednak nás taky zajímalo, kolik času nám zabere nakupování, když musíte pro každý druh nákupu na jiný konec města. A taky kolik zaplatíme navíc za to, že budeme pomáhat. No a jak to dopadlo? Švagrová mi tvrdila, že poctivě kupovala zboží jen u "domácích" celý týden. Protože tenkrát ještě neměla auto, nakupovala vždy cestou z práce. Její shrnutí týdne bylo to, že si začala více všímat, co doma má a co potřebuje dokoupit. Časově jí to prý vyšlo skoro na stejno, finančně o něco dráž. Minulý týden, když jsme spolu mluvili, mi říkala, že do těch obchodů chodí ještě dnes. Já jsem to vydržel tuším tři dny. Čtvrtý den jsem jaksi nestíhal a tak jsem nakoupil v "hypecu". A můj závěr? Celkem to šlo. Přiznávám, že pro mě to bylo časově náročnější, ale ve finále jsem z toho měl dobrý pocit.
A právě po rozhovoru z minulého týdne mě napadlo, jestli by tenhle miniprojekt mohl fungovat i v širším spektru. Napřed jsem si říkal, že tohle asi nikoho zajímat nebude. Každý má svých starostí dost na to, aby se ještě hlídal, co a u koho nakupuje. Nakonec jsem ale připustil, že buď vážně, nebo alespoň z recese by se přece jenom mohl někdo zapojit. V globále tímhle asi proti velkým obchodním řetězcům nic nezmůžem, a "domácí" to stejně ani nepoznaji. Ale proč to nezkusit. A jak jinak to dát dohromady, než přes tenhle blog. Moc by mě tedy zajímal Váš názor, pro, nebo proti, jestli to má smysl, nebo nemá. Tak co Vy na to?

6 komentářů:

  1. V tom shonu to bude náročné, ale proč ne? Nebude to ale žádná legrace, všude je to samý hyper-super cosi a nebo vietnamský, případně ukrajinský obchůdek...

    OdpovědětVymazat
  2. No jo, máme kousek ukrajinskou trafiku a ukrajinský "rozličný tovar". Ale tam zajdu jen v případě blízké smrti hladem. Ale ti naši vietnamci, co maj krámeček kousek, tak jsou strašně milí a pracovití a mají denně čerstvé zboží z Kauflandu...

    OdpovědětVymazat
  3. Dřív jsem měla ráda "malé, české" obchůdky, kde se dalo s lidmi příjemně promluvit. V poslední době mě okolnosti nutí dát dítě někomu na hlídání a co nejrychleji v nějakém supermarketu nakoupit vše, co potřebuji. Když jdu s Jendou, zvládnu 1-2 malé obchůdky a ještě ho většinou nechávám venku na kočáře.

    OdpovědětVymazat
  4. Já nakupuju, pokud to jde...zboží od českých výrobců ale v NC...českých obchodníků není v mém okolí mnoho, jedli bychom nejspíš celý týden pečivo

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji všem, kteří se zatím vyjádřili. Chápu, že to nepůjde u každého. Ale i ten kdo nebude mít čas, může pomoct tím, že dá odkaz na projekt třeba na svůj blog. Přemýšlím, že udělám solo stránky. Uvidíme.

    OdpovědětVymazat