Kdekoliv jinde, než v práci se považuji za průměrného uživatele pc. Mé znalosti jsou na hodnotě mírně až středně pokročilý. Ovšem když příjdu do práce, mé hodnoty se několikanásobně zvednou. Uvědomil jsem si to vlastně až dnes, když jsem sledoval Hanse, jakým způsobem objednává zboží. Hans napíše mail s jednu až dvěma položkami a odešle ho. Fajn. Ale on jediné osobě odesílá až patnáct mailů denně. Tak jsem se ho zeptal, jestli ho to baví a jestli si myslí, že to baví i toho člověka, kterému to posílá. Hans se na mě zamračil a povídá: " No a jak to mám asi dělat?"
Tak jsem mu vysvětlil, že si stačí vytvořit nějakou šablonu objednávkového formůláře v jakémkoliv formátu, uložit ji, v průběhu dne si do ni zapisovat zboží, které je potřeba objednat a na konci dne odeslat jeden jediný mail s přílohou. Ten na druhé straně se na to v klidu podívá druhý den a pošle mu jeden mail, jak to vypadá s vyřízením objednávky. Taky jsem mu vysvětlil, že potom už nemusí složitě hledat v mailech, které zboží objednal, ale že si může každou denní objednávku uložit a později se do ni dívat. Což mu celé dohromady ušetří dobrou hodinu denně.
"A to by šlo udělat?"
"Hansi, znáš ms word?"
"Jo to znám, ale nevím, na co to je."
"Aha. Tak já ti to ukážu."
"A nechceš mi to teda udělat, tu šablonu?"
Večer byl spokojený, jak želva.
Ale v ms dosu dělat umí. Náš supermoderní CML, totiž účetní software je právě v tomto programu. Když jsem se šéfa ptal, proč si nekoupí nějaký lepší program, jeho odpověď mě dostala.
" No seš normální? Víš kolik to stálo? Dyť jsme byli jedni z prvních, kdo to u nás měl." Na chvilku jsem si představil Tomáše Pacovského z Comebacku. Dovršil jsem to tím, že jsem se zeptal, jestli to bylo před, nebo po převratu.
Jednou jsem si zapomněl dobít mobil, tak jsem doma v rychlosti sebral usb kabel a připojil se na pc v práci. Když to šéf viděl, zvědavě se díval cože to tam je.
"Dobijím mobil, šéfe."
"Takhle? A to jde?"
Tak jsem vyfasoval další úkol, ukázat mu, jak se dělá s mp3, kterou dostal k Vánocům.
Já vím, že žádný učený z nebe nespadl, jenže, když si uvědomím, že ti dva dělají s počítačem déle, než já, vyvstává mi z toho otázka, jak to dokázali, že to tak nějak funguje.
Nebo třeba takový reklamní leták. Napadlo by někoho z vás, vystříhat několik obrázků z katalogu, nalepit je na papír a natisknout na to nějaký text a potom to celé okopírovat? Já nevím, ale mě tedy ne. A to byla prý normální praxe.
Takže vždy, když vstoupím do práce, stává se ze mě IT specialista. Tedy alespoň v očích mých spolupracovníků a mě to baví.
A to jsem zapomněl napsat o jehličkové tiskárně, která vypadá, jako malý kombajn a cpe se do ní toaletní papír
Tak trochu jsem se ocitl v hokynářství z počátku minulého století. :)
OdpovědětVymazatJe to nostalgie (třeba ta jehličková tiskárna), ale dělat s tím už nejde.
Ale usmívám se jen mírně, protože vím, že ani já nejsem bůhví jaký king. V excelu sem tam něco provedu, ale zdaleka neznám veškeré jeho možnosti. Excel i word jsou s každou inovací, s každou novou verzí pro mne složitější a složitější a jen hledám a hledám. Ale tu šablonu bych zvládl. Snad. :)
vyplodila jsem komentář a kocour se mi prošel po klávesnici... Omluva... Bylo tam asi toto:
OdpovědětVymazatAlespoň si kolegové normálně nechají poradit a naučí se něco nového. Já mám v práci kolegyňku - takovou mrňavou vedoucí, která si hraje na velkou vedoucí - která už několik let pracuje s Excelem. A stále má před sebou poznámku, že to, vodorovné, co začíná čísly jsou řádky a to svislé, kde jsou nahoře písmenka jsou sloupce... Ale to je jen pikantnost, to, co ta naše beruška na tom počítadle ještě dělá, to se musí vidět, to se bohužel nedá popsat... A aby si nechala poradit? V tvém případě by ti vysvětlila, že ona to dělá dobřa a tvůj systém je zdlouhavý a nepřehledný. Zkrátka je to naše beruška...