Můj táta je alkoholik. Stačí mu dvě piva a už v tom lítá. Jako každý pohnutý potomek jesm si slíbil, že pivo nikdy pít nebudu. Co osud chtěl, pivo piju a rád. Ne, jako on. Jdu na pivo, když už mám děti poklizené, nebo když jsou na prázdninách. Moji sourozenci, kteří jsou ode mně o deset let starší mu ještě neodpustili. Já ho beru takového, jaký je. I když jsme nikdy nebyli na žádné dovolené. Žádné moře, žádný Mácháč, prostě nic. Nikdy jsem mu to nezazlíval. Sice dělá ostudu po vesnici, ale snad si nikdo nebude myslet, že jsem stejný.
Ale jaké byly začátky jeho alkoholismu? Ví to někdo? A otec si stejně myslí, že je vše v pořádku. Nic si nepřipouští. A já taky ne. Mám to pod kontrolou.
Dnes jsem byl na cyklovýletu pod Hádkem. Když jsem byl skoro doma, stavil jsem se na kiosku, abych si dal jedno či dvě, či tři... No dal jsem si tři. Říkáte si : To není až tak moc. Mě to taky připadalo jako odpovídající množství počtu najetých kilometrů. A potom jsem si náhodou přečetl samolepku, kterou někdo nalepil na popelník: Propijte svůj život. Nějak se to ve mně hnulo. Opravdu to potřebuji? Nemůžu si dát jen kofolu? Tak jsem se rozhodl, že to zkusím. Alespoň na rok. Od zítřka.
tož když ses tak rozhod, tak držím pěsti.
OdpovědětVymazatjá nejradšej vodu:-)
Ta ale není na žádnou nemoc. Jo a zapomněl jsem napsat, že moje vůle není moc silná
OdpovědětVymazatKdyž se zmiňuješ o bratrech, chtěl jsem se už několikrát zeptat na Guardianese. Vlastně přes něj jsme se k "sobě" dostali a on se nějak vytratil z blogování i básnění. A píše přitom moc hezky.
OdpovědětVymazatA k tomu pití - pokud ty tři kousky nejsou každý den, tak to snad neuškodí. Já chodím jednou týdně na karty a to dám necelé tři. Jinak jsem na čaji a minerálkách.
Tak držím palce, kofola je dobrá, taky ji občas můžu.
OdpovědětVymazatTak nějak ani nevim. Naposledy psal na idnes.cz jinak nevim. Mluvil něco o nějaké hře.
OdpovědětVymazat