Nejni dobrej rok

Všude kolem slyšíme, že si musíme zvykat na ty extrémní rozdíly v počasí. Což o to, my lidé, jako ti déležijící tvorové se s tím nějak srovnáme. Bohužel moje andulky to vidí jinak. Letos jsem opravdu hodně dlouho čekal na jaro. Zima byla dlouhá a andulkám se do páření moc nechtělo. No nakonec se zadařilo, v jedné budce bylo šest vajíček, z nichž jsou dnes čtyři vlnkovatí bráchové. Fotky samozřejmě dodám. Ovšem druhá budka dopadla hůř. Ze šesti vajíček se vylíhla čtyři. Postupně jsem ale nacházel jedno, druhé mrtvé. Jedno mládě jsem sprostě vyhodil z hnízda, protože jsem si myslel, že všechno krmení, které dává sameček, sežere on. Druhý den jsem našel mrtvé další mládě. a všiml jsem si, že samička ani sameček  o ně nejeví zájem. Tak jsem poslední vyhublé mládě dal k samičce, která sedí na vajíčkách. Ochotně zastala roli náhradní matky a hezky ho krmila. No dnes jsem mládě našel mrtvé v divné natáhlé poloze. A tak jsem naznal, že dostalo infarkt z vedra. V takové budce je ještě větší teplota, než venku. Jiné vysvětlení nemám. Takže letos zatím pět holátek, na chlup stejných kluků. Uvidíme, co nabídne podzim