Můžou mě nasrat, jak chcou. Můžu mít náladu pod psa a plivat kolem sebe. Potom ale příjde můj syn a řekne: Tati mám tě rád, si můj andílek. A já změknu jak máslo.
No teď zrovna se moc nesměje. Má střevní chřipajznu. Úplně přesně, jak bylo řečeno v TN. Chudák. Naposledy to na ten záchod nestihl. Jestli bude po mně, tak mu ta upřímnost vydrží dlouho.
Tuším, co jste chtěl říct a cením si toho citu, ale nemohu se ubránit mrzké poznámce. Opravdu si myslíte, že z lednice vyndané máslo je měkké či že měkne nějak extra rychle? =)
Děti jsou alespoň ze začátku upřímné a tak to od nich potěší dvojnásob. Škoda, že tak rychle rostou :).
OdpovědětVymazatNo teď zrovna se moc nesměje. Má střevní chřipajznu. Úplně přesně, jak bylo řečeno v TN. Chudák. Naposledy to na ten záchod nestihl.
OdpovědětVymazatJestli bude po mně, tak mu ta upřímnost vydrží dlouho.
Tuším, co jste chtěl říct a cením si toho citu, ale nemohu se ubránit mrzké poznámce. Opravdu si myslíte, že z lednice vyndané máslo je měkké či že měkne nějak extra rychle? =)
OdpovědětVymazatTak jinak. Změknu, jako konečně upečený králík?
OdpovědětVymazatKéž by mi tohle někdy chtěl říct můj syn...
OdpovědětVymazatTřeba si to myslí, ale neumí to říct.
OdpovědětVymazat